Notebook, mobil, domácí stroj: jeden velín, tři obrazovky

Když si postavíte model doma, bránu, Telegram bota a privátní síť, čeká vás nečekaný problém: paměť se rozsype. Ráno se na něco zeptáte z mobilu, odpoledne v tom chcete pokračovat na notebooku a zjistíte, že tam ta konverzace není. Za týden nevíte, kde co je.

Není to problém nástrojů. Je to problém rozdělení rolí.

Tři pravidla, která to řeší

1. Výpočet a data bydlí doma. Domácí stroj je jediné místo, kde běží model a kde leží soubory, se kterými pracujete. Notebook ani mobil si nic nedrží.

2. Zařízení jsou jen okna. Mobil ani notebook nejsou „místa, kde se něco děje“. Jsou to obrazovky, kterými se díváte na jeden a týž velín.

3. Stav se drží v souborech, ne v chatu. Konverzace je pomíjivá. Když má něco přežít víc než jedno posezení, musí to skončit ve složce na domácím disku.

To třetí pravidlo je nejtěžší a nejužitečnější. Historie chatu je past: vypadá jako paměť, ale je nedohledatelná, nedá se v ní hledat napříč a při přechodu mezi nástroji o ni přijdete.

Kdo co dělá

Tenhle rozpis vypadá samozřejmě, ale málokdo ho má vědomě. Většina lidí zkouší na mobilu dělat práci notebooku, což je frustrující, a pak to vzdá.

Jak to prakticky nastavit

Jedno chatovací rozhraní pro všechna zařízení. Pusťte si na domácím stroji webový chat (Open WebUI je nejrozšířenější) a napojte ho na svou bránu. Přistupujete k němu z prohlížeče na notebooku i na mobilu přes adresu v privátní síti. Historie je jedna a je vaše.

Telegram jako rychlá cesta. Pro dotazy, které trvají deset vteřin, je otevírání prohlížeče zbytečné. Bot z prvního dílu téhle linky to pokryje.

Jedna sdílená složka. Vytvořte na domácím stroji strukturu, se kterou pracuje AI i vy:

~/velin/
  vstup/        # sem odkládáte, co má model zpracovat
  vystup/       # sem ukládá výsledky
  ke-schvaleni/ # co je hotové, ale čeká na vaše ano
  archiv/       # hotovo a odsouhlaseno
  poznamky/     # trvalá znalostní báze

Tahle struktura je jednoduchá schválně. Když bude složitější, přestanete ji používat.

Na notebooku si tu složku připojte přes síť nebo přes SSH, na mobilu se do ní dostanete přes soubory v chatovacím rozhraní.

Scénář jednoho dne

Jak to vypadá, když to funguje:

Všimněte si, že se ani jednou neřeší „kde to mám“. To je celý cíl.

Co jde a co nejde

Jde: mít z mobilu přístup ke všem svým souborům přes model, spouštět dlouhé úlohy z telefonu, pokračovat na jiném zařízení v tom, co jste začali.

Nejde: aby zařízení fungovala nezávisle. Když je domácí stroj vypnutý, nemáte nic. To je vědomá daň za to, že data zůstávají doma — a proto stojí za to mít doma stroj, který běží pořád, ne notebook, který jste zavřeli.

Kompromis pro cesty: menší model přímo na notebooku pro případ, že jste offline nebo doma vypadl proud. Nebude to stejné, ale nezůstanete stát.

Na co si dát pozor

• Nedělejte dvě znalostní báze. Jedna složka, jedno místo. Dvě znamenají, že ani v jedné nic nenajdete.
• Zálohujte domácí stroj. Když je to jediné místo, kde data jsou, je to i jediné místo, odkud se dají ztratit.
• Historii chatu neberte jako archiv. Co má přežít, uložte do souboru.
• Mobil nepoužívejte na dlouhé zadávání. Když píšete na telefonu odstavec instrukcí, děláte to špatně — nadiktujte to nebo počkejte na klávesnici.
• Nastavte si, co se stane při výpadku. Aspoň to, že vám bot řekne „domácí stroj neodpovídá“ místo mlčení.

Pro tip

Nejlepší kontrola, jestli je velín postavený dobře, je jednoduchá: vypněte notebook na tři dny a pracujte jen z mobilu. Co vám bude chybět, je seznam věcí, které máte špatně rozdělené. Většinou zjistíte, že jediné, co skutečně potřebujete na velké obrazovce, je psaní dlouhých textů — všechno ostatní jde zadat a schválit dvěma větami.

Poslední díl téhle linky je o tom, co se stane mezi zadáním a výsledkem: o frontě úloh a o tom, proč poslední klik musí zůstat váš.