Text na přesný počet znaků, ne přibližně

Uzávěrka je za dvacet minut, sloupek má 3 400 znaků a v šabloně je místo na 3 000. Titulek musí být do šedesáti, aby se nezalamoval, perex do tří set, aby prošel systémem. Krácení na přesný rozsah je jedna z mála redakčních prací, kterou člověk dělá každý den a nikdy se u ní nezrychlí — a zároveň jedna z prvních, u kterých se nabízí AI. Funguje to, ale ne tak, jak byste čekali: model je výborný v tom, co z textu vyhodit, a mizerný v tom, kolik toho vyhodil.

Proč model počítá znaky nespolehlivě

Jazykový model nevidí písmena. Text si rozděluje na tokeny — kusy o velikosti od jednoho znaku po celé slovo — a s těmi pracuje. Kolik znaků takový token má, se z jeho reprezentace přímo nevyčte, takže když po modelu chcete počet znaků, dělá odhad na základě toho, jak podobné texty vypadaly v trénování. U češtiny je odhad ještě horší než u angličtiny: diakritika rozbíjí slova na víc tokenů a poměr „token na znak“ je jiný než v jazyce, na kterém se model učil nejvíc.

Praktický dopad: požádáte o 300 znaků a dostanete 247 nebo 361. Model přitom sebevědomě napíše „(298 znaků)“, protože i tohle číslo je odhad, ne měření. Pokud má model k dispozici nástroj na spuštění kódu — v placených režimech pro analýzu dat běžně má — dokáže si délku spočítat doopravdy a pak je přesný. Bez nástroje jste odkázáni na vlastní kontrolu.

Z toho plyne jediné rozumné pravidlo: limit zadávejte tvrdě, ale výsledek si vždycky změřte sami. Trvá to pět vteřin a je to jediná část procesu, kterou nelze delegovat.

Jak si počet ověřit za pět vteřin

• Word: stavový řádek dole, kliknutím na počet slov se otevře okno s položkou „Znaky (včetně mezer)“. Když označíte odstavec, počítá jen výběr.
• Dokumenty Google: Nástroje → Počet slov, nebo rovnou zkratkou Ctrl+Shift+C. Zaškrtnutím „Zobrazovat počet slov při psaní“ získáte živé počítadlo v rohu.
• Redakční systém: většina CMS ukazuje počítadlo u titulku a perexu přímo v editoru — pokud ho váš systém má, je to nejspolehlivější místo, protože měří přesně to pole, které vás zajímá.
• Terminál: wc -m soubor.txt. Pozor na časté nedorozumění — wc -c počítá bajty, ne znaky, a české písmeno s diakritikou zabírá v UTF‑8 bajty dva. Na textu s háčky vám wc -c napočítá o pětinu víc.

Jestli krátíte denně, vyplatí se mít po ruce jedno místo, kde měříte vždycky stejně. Rozdíly mezi nástroji jsou drobné (zalomení řádků, nedělitelné mezery), ale u limitu 60 znaků rozhodují.

Krácení: co jde ven jako první

Model umí krátit velmi dobře, jenže bez instrukce krátí podle toho, co považuje za „méně důležité“ — a to je u novinářského textu často přesně naopak. Rozhodně nechcete, aby jako první vypadlo „podle vyšetřovací zprávy“, protože to vypadá jako vata. Pořadí, ve kterém se z textu ubírá, proto patří přímo do promptu:

1. Přívlastky a příslovce, které nenesou informaci — „výrazně“, „poměrně“, „zcela nový“.
2. Zopakovaný kontext, který už zazněl v perexu nebo v předchozím odstavci.
3. Vedlejší věty, které jen jinými slovy říkají hlavní větu.
4. Druhý příklad, když první stačí. Tři ilustrace téhož jevu jsou luxus, ne argument.
5. Popisné pasáže kolem citace — uvození typu „na dotaz redakce v pondělí odpoledne uvedl“ se dá zkrátit na „uvedl“.
6. Čísla, která nejsou pointou. Když text stojí na jednom údaji, ostatní jsou kontext a smí jít.

A co ven nesmí nikdy, ani když chybí padesát znaků: atribuce (kdo to tvrdí), výhrady a modalita („údajně“, „podle policie“, „zatím nepravomocně“), jména a čísla, na kterých text stojí, a vyjádření druhé strany. Když se limit nedá splnit bez sáhnutí do téhle skupiny, není chyba v textu — je krátký o jeden odstavec, který tam být musí, a řešit se to má s editorem, ne škrtem.

Prompt na zkrácení s pevným limitem

Klíč je zadat limit jako podmínku, ne jako přání, a vynutit si protokol o tom, co vypadlo. Ten protokol je celá pointa: čtete ho rychleji než celý text a hned vidíte, jestli se neztratilo něco, co jste chtěli udržet.

Zkrať následující text na maximálně 3 000 znaků včetně mezer.
Limit je tvrdý, ne přibližný.

Pořadí, ve kterém smíš ubírat:
1. přívlastky a příslovce bez informace
2. kontext zopakovaný z perexu
3. vedlejší věty opakující hlavní myšlenku
4. druhý a další příklad téhož
5. popisná uvození citací

NIKDY neubírej: kdo co tvrdí (atribuce), výhrady typu „údajně“,
„podle“, „zatím nepravomocně“, jména, čísla nesoucí pointu
a vyjádření druhé strany. Nepřidávej žádnou informaci, která
v původním textu není.

Vrať v tomto pořadí:
1. zkrácený text
2. řádek „Počet znaků včetně mezer: N“
3. protokol: seznam toho, co jsi vyhodil, po položkách
4. seznam VÝHRADY: co jsi musel zkrátit na hraně srozumitelnosti

Text:
[sem vložte text]

Až vám model vrátí výsledek, změřte ho. Když je nad limitem, nechte doladit — a všimněte si, že druhé kolo bývá přesnější, protože model už má před sebou konkrétní číslo, o kolik přestřelil:

Text má 3 180 znaků, limit je 3 000. Zkrať o dalších 180 znaků
podle stejných pravidel. Neškrtej celý odstavec — ubírej po
slovech a vedlejších větách, ať se nezmění stavba textu.
Znovu vypiš, co vypadlo.

Prompt na jeden text ve třech délkách

Většinou nepotřebujete jednu délku, ale sadu: titulek, perex, upoutávku na web a plný text. Vyplatí se je nechat vyrobit najednou z téhož podkladu — nezávisle vzniklé varianty se totiž rozcházejí v důrazu a čtenář, který uvidí dvě z nich, si všimne.

Z následujícího textu udělej čtyři varianty stejného sdělení.
U každé dodrž limit včetně mezer a připiš skutečný počet znaků:

A) titulek, max 60 znaků — bez dvojtečky, bez otazníku,
   sloveso v hlavní větě, žádný příslib, který text nesplní
B) perex, max 300 znaků — první věta říká, co se stalo,
   druhá říká, komu na tom záleží
C) upoutávka na web, max 800 znaků — perex plus jeden
   konkrétní údaj navíc
D) shrnutí do rubriky, max 1 200 znaků

Napříč variantami drž stejná fakta a stejné atribuce.
Nic nepřidávej. U každé varianty připiš, který údaj z textu
jsi kvůli limitu vypustil.

U titulků se vyplatí chtít víc možností najednou. Osm variant se čte půl minuty a rozdíl mezi nimi je poučnější než jedna „nejlepší“:

Navrhni 8 titulků k tomuto textu, každý do 60 znaků včetně mezer,
u každého připiš počet znaků. Pravidla: konkrétní podmět, aktivní
sloveso, žádné otázky, žádné superlativy, žádný údaj, který
v textu není. Ke každému titulku připiš, na které větě textu stojí.

Když text nedosahuje: doplnit, ne nafouknout

Opačná situace je nebezpečnější. Chybí vám osm set znaků do rozsahu a model je bez mrknutí doplní — jenže v novinářském textu není z čeho, takže vyrobí věty, které buď neříkají nic, nebo říkají něco, co nikdo netvrdil. Nafouknutý text se navíc pozná: přibudou obraty typu „je třeba zdůraznit, že“ a odstavce začnou opakovat, co už zaznělo.

Bezpečné doplnění vychází výhradně z materiálu, který máte — z poznámek, přepisu rozhovoru, dokumentu. Model má hledat, co jste vynechali, ne vymýšlet, co by se hodilo:

Tento text má 2 200 znaků, cílový rozsah je 3 000.
Nesmíš přidat žádnou informaci, která není v přiložených
podkladech. Místo psaní nového textu udělej tohle:

1. Vypiš 10 konkrétních údajů z podkladů, které v článku
   nejsou a doplnily by ho (číslo, jméno, datum, citace).
2. U každého napiš, kam v textu patří a proč.
3. Teprve pak navrhni doplněný text a označ v něm hvězdičkou
   každou větu, která je nová.

Když v podkladech není dost materiálu na 3 000 znaků, napiš to
rovnou a nedopisuj vatu.

Podklady:
[sem vložte poznámky a přepisy]

Poslední odstavec zadání je ten nejdůležitější. Model, který dostane povolení říct „na tohle nemám materiál“, ho překvapivě často využije — a vy máte informaci, že chybí telefonát, ne slova.

Kontrola, co se cestou ztratilo

Po každém větším zásahu se vyplatí jedna minuta na porovnání faktů. Nejde o styl, jde o to, jestli zkrácená verze netvrdí něco jiného než původní:

Porovnej původní a zkrácený text. Nezajímá mě styl.
Vrať tabulku o třech sloupcích:

- tvrzení v původním textu
- jak zní v zkráceném textu
- posun: BEZE ZMĚNY / OSLABENO / ZESÍLENO / ZMIZELO / NOVÉ

Zvlášť vypiš každý případ, kdy se ztratila atribuce nebo výhrada
(z „podle policie zřejmě“ se stalo „policie potvrdila“).
Nic neopravuj, jen vypiš.

Zvlášť si všímejte řádků označených ZESÍLENO. Krácení totiž nejčastěji nekazí fakta tím, že je smaže, ale tím, že z opatrné formulace udělá tvrzení — a to je přesně chyba, za kterou se otiskuje oprava.

Vzorová situace

Editorka Hana má v pět odpoledne dostat do tisku sloupek na 3 000 znaků. Autor poslal 3 900 a je nedostupný. Hana vloží text do zadání s pevným limitem a pořadím škrtů, dostane verzi o 3 070 znacích a protokol o dvanácti položkách. V protokolu vidí, že vypadla věta s vyjádřením ministerstva — to je jediná položka, kterou vrátí ručně, a místo ní obětuje druhý příklad. Změří výsledek v CMS: 2 986. Pak pustí kontrolu posunů a v tabulce najde jeden řádek ZESÍLENO — z „návrh podle dokumentu počítá s“ se stalo „návrh počítá s“. Opraví zpátky. Celé to trvalo osm minut místo pětadvaceti a pod textem je pořád podepsaný autor, ne model.

Co vám to přinese

Krácení přestane být tou částí dne, kterou odkládáte na poslední chvíli. Reálná úspora je zhruba dvacet minut na delším textu a u sady titulek–perex–upoutávka spíš víc, protože varianty vznikají naráz a drží spolu. Hlavní zisk ale není v čase: protokol o tom, co vypadlo, je záznam, který u ručního krácení nikdy nevznikne — a díky němu poznáte ztracenou výhradu dřív, než ji najde čtenář.

Na text, který má zůstat vaším hlasem a jen bez chyb, se hodí jiný přístup — korektura, která nepřepisuje. Když text potřebuje přeladit do jiného registru, pokračujte změnou tonality. A typografické detaily, které se při krácení rozbíjejí nejčastěji, řeší česká typografie s AI.

Pro tip

Nezveřejněné podklady a materiály od zdrojů nahrávejte jen tam, kde víte, jak se s nimi nakládá — a jména, kontakty a věci, které by zdroj identifikovaly, z nich před vložením vyházejte. Na krácení model nepotřebuje vědět, kdo vám dokument dal; potřebuje jen text. Osobní účet zdarma není místo pro rozpracovanou kauzu.