Od skici tužkou do počítače: co dnes jde přenést do vektorů, CAD a 3D

Přikládám fotku ruční skici půdorysu, kterou chci vektorizovat a dostat do CAD.
Posuď ji jako podklad pro vektorizaci, ne jako kresbu.

Projdi postupně:
1. Kontrast čáry proti papíru — je kresba dost tmavá, nebo hrozí, že
   vektorizace čáru ztratí?
2. Stíny a nerovnoměrné osvětlení — kde přesně na fotce je problém?
3. Perspektiva — je fotka kolmá, nebo je papír lichoběžníkový? Odhadni,
   jak moc.
4. Rušivé prvky — rastr papíru, poznámky, šrafy, prsty v záběru, sešívačka.
5. Je v kresbě čitelný alespoň jeden rozměr, podle kterého půjde
   zkalibrovat měřítko? Pokud ano, uveď ho.

Na konci napiš jasný verdikt: buď „použitelné, pokračuj“, nebo „přefotit“
s konkrétní instrukcí, co udělat jinak. Nesnaž se mi fotku pochválit,
potřebuju vědět pravdu dřív, než na tom stavím.

Připrav přiloženou fotku ruční skici na vektorizaci. Cílem není hezký
obrázek, ale co nejčistší černobílá čárová kresba.

Postupuj takto:
1. Srovnej horizont a narovnej perspektivu tak, aby okraje papíru byly
   svislé a vodorovné.
2. Ořízni na plochu papíru, s minimálním okrajem.
3. Zvyš kontrast a expozici tak, aby papír byl čistě bílý a čára co
   nejtmavší. Cílový dojem: skenovaný dokument, ne fotka.
4. Potlač šum a texturu papíru.
5. Zachovej rozlišení, nezmenšuj.

Po každé úpravě mi napiš, co jsi udělal a proč. Na konci ukaž výsledek
a upozorni na místa, kde se čára při zvyšování kontrastu ztratila nebo
naopak splynula s okolím.

Ve složce [cesta ke složce] mám fotky ručních skic půdorysů, formát JPG.
Chci z nich dávkově udělat vektorové SVG pomocí Inkscape, který mám
nainstalovaný.

Postup:
1. Nejdřív mi vypiš, kolik souborů jsi našel a jaké mají rozlišení.
   Nic zatím neměň.
2. Navrhni mi příkaz pro Inkscape, kterým se udělá vektorizace prahem
   jasu, a vysvětli mi každý parametr jednou větou.
3. Pusť ho NEJDŘÍV na jeden jediný soubor, který vyberu, a ukaž mi
   výsledek. Originály nikdy nepřepisuj — výstupy ukládej do podsložky
   vektory.
4. Až potvrdím, že výsledek sedí, zpracuj zbytek dávkově.
5. Na konci mi napiš tabulku: soubor, počet vzniklých cest, velikost
   výstupu, a označ ty, kde je počet cest podezřele vysoký — to obvykle
   znamená, že se vektorizoval šum.

Nesahej na nic mimo tuhle složku.

Přikládám výsledek vektorizace ruční skici půdorysu (SVG) a vedle něj
původní fotku. Porovnej je a napiš mi, co je potřeba opravit, než
podklad použiju v CAD.

Zaměř se na:
1. Chybějící úseky čar — místa, kde se obrys nedovřel.
2. Zdvojené obrysy — vektorizace často udělá z jedné čáry dvě, protože
   obtáhne obě její hrany. Kde se to stalo?
3. Zbytkový šum: drobné cesty, které nejsou součástí kresby.
4. Texty a kóty — jsou zvektorizované jako křivky? Ty je lepší smazat
   a přepsat později jako skutečný text.
5. Nadbytečné body na křivkách, které by šlo zjednodušit.

Ke každému bodu napiš, jestli to mám řešit v grafickém editoru, nebo až
v CAD při obtahování. Nepřepisuj mi soubor, chci nejdřív seznam.

Kalibruju měřítko zvektorizované skici půdorysu. Pomoz mi to spočítat
a hlavně ověřit.

Údaje:
- Referenční rozměr změřený na místě metrem: [např. vnitřní délka jižní
  stěny = 4,20 m]
- Tentýž rozměr změřený ve vektorovém editoru: [např. 847 px]
- Kontrolní rozměr změřený na místě: [např. šířka dveřního otvoru = 0,80 m]
- Tentýž kontrolní rozměr ve vektoru: [např. 158 px]

Udělej:
1. Spočítej měřítko z referenčního rozměru — kolik metrů odpovídá jedné
   jednotce souboru a jakým koeficientem mám kresbu přeškálovat, aby
   1 jednotka = 1 mm.
2. Aplikuj to měřítko na kontrolní rozměr a napiš, jaká délka by z toho
   vyšla.
3. Porovnej ji s naměřenou hodnotou a spočítej odchylku v milimetrech
   i v procentech.
4. Vyhodnoť: do jaké odchylky je podklad použitelný pro dispoziční
   studii, a odkdy je potřeba přefotit nebo přeměřit? Zdůvodni.

Ukaž mi mezivýpočty, ať si je můžu překontrolovat.

Přikládám skicu půdorysu [popis: byt 3+1, panelový dům, měřím kvůli
návrhu kuchyně].

Sestav mi kontrolní seznam rozměrů, které musím na místě změřit metrem,
abych z téhle skici udělal použitelný podklad. Seřaď je podle důležitosti
a u každého napiš:
- co přesně měřit a odkud kam,
- proč je ten rozměr důležitý,
- jaká nepřesnost u něj ještě nevadí a od jaké už to je problém.

Nezapomeň na věci, na které se běžně zapomíná: světlé výšky, výšky
parapetů, polohu a výšku přípojek vody, odpadu, plynu a elektřiny,
směr otevírání dveří, polohu topení, šířku průchodů kolem otevřených
dvířek a nepravoúhlost rohů.

Výstup chci jako tabulku, kterou si vytisknu a vezmu s sebou, s prázdným
sloupcem pro naměřenou hodnotu.

Mám zvektorizovanou a zkalibrovanou skicu půdorysu v SVG (1 jednotka = 1 mm)
a potřebuju ji dostat do [název CAD programu] jako podklad pro obtahování.

Připrav mi postup a kontrolní seznam:
1. Jaký formát exportu doporučuješ pro tenhle cíl a proč — a co je druhá
   nejlepší varianta, kdyby první selhala?
2. Na co si dát pozor u jednotek, aby kresba přišla ve správné velikosti.
3. Jak před exportem uklidit soubor: co smazat, co spojit, co převést.
4. Co udělat hned po otevření v CAD — jak ověřím, že měřítko sedí, a jak
   podklad zamknu do vlastní hladiny.
5. Tři nejčastější problémy při tomhle přenosu a jak je poznám.

Piš stručně a v krocích, chci to používat jako kontrolní kartu, ne jako
článek.

Otevřel jsem v CAD zvektorizovaný podklad a chci se ujistit, že je
použitelný. Proveď mě kontrolou.

Napiš mi seznam kontrol, které mám udělat, seřazený od nejdůležitější,
a u každé uveď, jaký výsledek je v pořádku a jaký znamená problém:
- kontrola měřítka podle známého rozměru,
- kontrola pravoúhlosti tam, kde má být pravý úhel,
- kontrola, jestli je kresba celá a nic se neztratilo,
- kontrola počtu prvků (příznak rozpadlých křivek),
- kontrola polohy vůči počátku souřadnic.

U každé kontroly napiš jednu větu o tom, co dělat, když neprojde.

Přikládám půdorys bytu (zkalibrovaný, kóty jsou v metrech) a chci z něj
jednoduchou 3D hmotu pro komunikaci s klientem, ne vizualizaci.

Zadání:
- Světlá výška místností: [2,6 m]
- Tloušťka obvodových stěn: [0,45 m], vnitřních příček: [0,1 m]
- Okna: parapet ve výšce [0,9 m], nadpraží [2,2 m], šířky podle půdorysu
- Dveřní otvory: výška [2,0 m]
- Materiály neřeš, stačí neutrální bílá.

Postup, který po tobě chci:
1. Nejdřív mi vypiš, jak jsi z půdorysu přečetl místnosti a rozměry —
   seznam místností s plochou. Zastav se a nech mě to potvrdit.
2. Teprve po mém potvrzení postav model.
3. Na konci mi napiš, co jsi musel odhadnout, protože to z podkladu
   nešlo přečíst.

To poslední je pro mě nejdůležitější — potřebuju vědět, čemu v modelu
nevěřit.

Pracuju v Blenderu a mám v něm zaimportovaný zkalibrovaný půdorys jako
podklad (křivky, 1 jednotka = 1 metr).

Chci z něj udělat jednoduchou hmotu:
1. Popiš mi nejdřív postup, kterým to uděláš — jaké objekty vzniknou
   a jak budou pojmenované.
2. Stěny vytáhni do výšky [2,6 m], obvodové v tloušťce [0,45 m].
3. Otvory pro okna a dveře vyřež podle podkladu, parapety ve výšce
   [0,9 m].
4. Každou místnost dej do vlastní kolekce pojmenované podle názvu
   místnosti.
5. Nastav kameru na izometrický pohled shora a udělej náhled.

Nesahej na nic mimo scénu, kterou mám otevřenou, a než pustíš cokoli,
co maže nebo přepisuje existující objekty, zeptej se.

Přikládám [počet] fotek kuchyně, kterou budeme přestavovat. Sestav z nich
strukturovaný soupis současného stavu.

Rozděl ho do částí:
1. Konstrukce a povrchy — podlaha, stěny, strop, okna, dveře, parapety.
2. Technika a přípojky — co je vidět: radiátory, vypínače, zásuvky,
   odpady, plyn, digestoř, kotel. Uveď i to, co se dá jen tušit.
3. Vybavení — co v prostoru je a jestli to zůstává, nebo jde pryč.
4. Problémy a rizika — co na fotkách vypadá jako komplikace pro přestavbu.

Pravidla:
- U každé položky napiš, ze které fotky to je.
- Rozměry NEODHADUJ. Kde by byl rozměr potřeba, napiš místo něj
  „doměřit na místě“ a stručně proč.
- Kde si nejsi jistý, co vidíš, napiš to otevřeně místo dohadu.

Na konci přidej seznam otázek, které se mám zeptat majitele.

Přikládám fotku současné kuchyně. Vytvoř tři varianty moodboardu pro
klienta — jde mi o barevnost, materiály a atmosféru, ne o návrh dispozice.

Varianty:
A) [světlá skandinávská, dub a bílá]
B) [tmavá, matné fronty, kámen]
C) [tradiční, dřevo, rámované dvířka]

U každé varianty chci:
- vizuál vycházející z přiložené fotky (zachovej dispozici, okno a proporce
  prostoru),
- do pravého dolního rohu obrázku vlož čitelný text „Ilustrační
  vizualizace — nezávazné, neodpovídá skutečným rozměrům“,
- pod obrázek krátký popis: materiály, povrchy, barvy, na co se zeptat
  dodavatele.

Nevymýšlej si značky ani konkrétní produkty, které bys nemohl doložit.

Přikládám PDF s projektovou dokumentací. Než ho začnu zpracovávat,
potřebuju vědět, s čím pracuju.

Zjisti a napiš mi:
1. Je obsah PDF vektorový (skutečné čáry a texty), nebo je to sken
   či fotka vložená do PDF? Jak jsi to poznal?
2. Jde v dokumentu vyhledávat text? Pokud ano, vypiš mi popisky, razítka
   a legendu.
3. Jaké výkresy dokument obsahuje, na kterých stranách a v jakém měřítku
   podle popisového pole.
4. Jaké kóty jsou v dokumentu čitelné a u kterých si nejsi jistý.
5. Podle toho mi doporuč postup: dá se z toho geometrie vytáhnout přímo,
   nebo to musí projít vektorizací jako obrázek?

U bodů 2 a 4 rozlišuj, co jsi skutečně přečetl, a co jsi dovodil.
Nedomýšlej čísla, která nejsou vidět.

Z dokumentace jsem vytáhl tyhle údaje: [vlož přepsané kóty a plochy].
Na místě jsem naměřil tohle: [vlož naměřené hodnoty].

Porovnej obojí:
1. Tabulka: údaj z dokumentace, naměřená hodnota, rozdíl v cm a v %.
2. Označ rozdíly, které jsou v mezích běžné stavební tolerance,
   a ty, které znamenají, že se od doby vzniku dokumentace něco změnilo.
3. U větších rozdílů navrhni vysvětlení — přizdívka, nová příčka, jiné
   měření (světlé versus konstrukční rozměry), chyba přepisu.
4. Napiš, které rozměry mám doměřit znovu, protože rozdíl může být
   chybou měření.

Neomlouvej rozdíly. Když něco nesedí, chci to vidět.

Sestav prezentační desku pro klienta ve formátu A3 na šířku, výstup PDF.

Podklady: [půdorys, 3 fotky stavu, 3 varianty moodboardu, tabulka rozměrů].

Struktura:
1. Hlavička: název zakázky, adresa, datum, moje jméno.
2. Levá třetina: půdorys s vyznačeným měřítkem a severkou.
3. Střed: fotky současného stavu s krátkými popisky.
4. Pravá třetina: tři varianty materiálů, každá s popiskem.
5. Patička přes celou šířku, malým ale čitelným písmem:
   „Studie a podklad pro jednání. Nejde o projektovou dokumentaci.
   Rozměry ověřit na místě před výrobou.“

Drž se dvou písem, jedné doplňkové barvy a klidného rozvržení.
Nic neroztahuj na celou plochu jen proto, aby to bylo zaplněné.
Až to bude hotové, ukaž mi náhled a napiš, co je v sazbě nejslabší.

Napiš průvodní zadání pro truhláře ke kuchyňské lince. Podklady:
[půdorys, soupis stavu, naměřené rozměry, moodboard].

Struktura textu:
1. Co se dělá a v jakém prostoru — dvě věty.
2. Naměřené rozměry v tabulce, s poznámkou, které jsou ověřené metrem
   a které vychází z podkladu.
3. Známá omezení a rizika — stoupačka, nerovná stěna, nízký parapet,
   poloha přípojek.
4. Čeho chci dosáhnout a co je pro mě priorita.
5. Otázky, na které potřebuju odpověď v nabídce.

Piš věcně, bez marketingových přívlastků. Nikde neuváděj rozměr, který
nemám v podkladech — místo něj napiš „k doměření“.

Chystám se nainstalovat komunitní MCP server [odkaz na projekt], aby
mi Claude mohl ovládat [program]. Než to udělám, projdi ho se mnou.

Zajímá mě:
1. Co server technicky dělá — jaké oprávnění potřebuje, k jakým složkám
   se dostane, jestli umí spouštět kód v aplikaci.
2. Jak je projekt udržovaný: poslední aktivita, kdo za ním stojí,
   otevřené problémy.
3. Které konkrétní kroky v návodu k instalaci znamenají trvalý zásah
   do systému a jak je vzít zpět.
4. Co bych měl zálohovat, než ho poprvé pustím na svá data.
5. Nejmenší rozumný test, kterým ověřím, že funguje, aniž bych riskoval
   svoje soubory.

Kde nemáš informace, napiš to. Nepřebírej marketingová tvrzení
z popisu projektu jako fakt.

Z našeho postupu udělej jednostránkovou pracovní kartu, kterou budu
používat u každé zakázky.

Zahrň:
1. Co udělat na místě — focení skici, minimum rozměrů k naměření.
2. Co udělat doma — pořadí kroků od fotky po DXF, u každého jednou
   větou, co je hotový výsledek.
3. Kontrolní body, ve kterých se zastavím a něco ověřím, a co přesně
   ověřuju.
4. Co nikdy neposílám dál bez popisku.

Formát: očíslované kroky, žádná vysvětlování, vejde se to na jednu
stranu A4. Ať to jde vytisknout a odškrtávat.