Agent pro firmu o pěti lidech: kdo smí co zadat a kdo schvaluje

Všechno, co tu zatím o agentech vyšlo, mělo jednoho uživatele. Vy zadáváte, vy schvalujete, vy platíte. Když se agent splete, víte, kdo to má opravit.

Ve firmě o pěti lidech tohle přestává platit první den. Kolegyně mu zadá úkol, který odporuje vašemu. Někdo mu řekne, ať si „zapamatuje“, že klient má slevu. A na konci měsíce přijde účet, u kterého nikdo neví, co ho udělalo.

Tři role

Než cokoli nastavíte, rozdělte tři klobouky. V pětičlenné firmě je může nosit jeden člověk, ale musí být jasné, který má zrovna na hlavě.

Třetí role je ta, na kterou se zapomíná. Agent pro jednoho ji nepotřebuje, protože zadavatel a schvalovatel jsou tatáž osoba.

Co umí Hermes a co ne

Hermes rozlišuje dvě úrovně uživatelů. Nastavují se u každé platformy zvlášť:

gateway:
  platforms:
    telegram:
      extra:
        allow_from: ["111", "222", "333", "444", "555"]
        allow_admin_from: ["111"]
        user_allowed_commands: [status, usage]

Dokumentace ukazuje tenhle zápis na příkladu Discordu; klíče jsou u všech platforem stejné, hodnoty jsou číselná ID uživatelů. Správce smí všechny příkazy začínající lomítkem. Běžný uživatel jen ty vyjmenované, plus nápovědu a /whoami, které mu ukáže, co smí.

A teď to podstatné, co dokumentace říká výslovně: úrovně dnes omezují jen příkazy, ne obyčejný rozhovor. Běžný uživatel nesmí přepnout model příkazem, ale smí agentovi napsat větu a agent ji vykoná se všemi nástroji, které má.

Z toho plyne nejdůležitější pravidlo celého dílu: co nesmí udělat nejmladší kolega, to agent nesmí umět vůbec. Role nejsou místo, kde se řeší bezpečnost. Tím místem je seznam nástrojů.

Pět rozhodnutí předem

1. Co agent umí. Sepište nástroje, které má mít, a u každého si odpovězte, jestli by vám nevadilo, kdyby ho použil kdokoli z pěti lidí bez ptaní. Co neprojde, agent nedostane. Příkazovou řádku a spouštění kódu vypněte; firemní agent je nepotřebuje.

2. Kde se zadává. Ve společné skupině, ne v soukromých zprávách. Důvody jsou tři: všichni vidí, co agent dělá, protichůdná zadání vyjdou najevo hned a nový kolega se učí čtením. Soukromé zprávy agentovi povolte jen správci.

3. Co si agent pamatuje. Paměť sdíleného agenta je firemní dokument. Patří do ní, jak se jmenují produkty a kdo má co na starosti. Nepatří do ní nic osobního a nic, co jeden kolega řekl o druhém. Řekněte to lidem předem — a paměť jednou měsíčně projděte.

4. Kdo schvaluje. Agent připravuje koncepty do fronty. Odeslání klientovi, zveřejnění a cokoli s penězi potvrzuje schvalovatel. Jak takovou frontu postavit, popisuje díl o frontě úloh a schvalování.

5. Kdo platí a kolik. Jeden klíč s měsíčním stropem a týdenní přehled útraty do společného kanálu. Když je útrata vidět, chová se k ní každý jinak. Postup měření je v dílu o měsíčním účtu.

Pravidla pro lidi, ne pro agenta

Polovina potíží se sdíleným agentem je lidská. Pomáhá jedna stránka, kterou si přečte každý, kdo dostane přístup:

JAK U NÁS PRACUJEME S AGENTEM

1. Zadáváme ve skupině. Soukromě jen správce.
2. Agent připravuje, člověk odesílá. Bez výjimky.
3. Do zadání nepíšeme osobní údaje zákazníků ani kolegů.
4. „Zapamatuj si“ říká jen správce.
5. Když agent udělá chybu, napíšeme to do skupiny, ne jemu.
6. Výsledek vždy čte ten, kdo ho zadal. Jeho podpis, jeho odpovědnost.

Čtvrtý bod zabrání tomu, aby si agent zapamatoval pět verzí téže věci. Šestý tomu, aby se chyby sváděly na stroj. Obecnou verzi takových pravidel najdete v dílu pravidla pro agenty na jednu stránku.

Jeden agent, nebo víc?

Pět lidí neznamená pět agentů. Dělení dává smysl podle práv, ne podle osob:

• Jeden společný agent pro to, co smějí všichni: rešerše, texty, hledání ve firemní bázi.
• Druhý agent pro majitele s přístupem k tomu, co ostatní vidět nemají: finance, smlouvy, personální věci. Ve vlastním kontejneru s vlastní složkou, protože profil soubory neodděluje — proč, vysvětluje díl o rodinném agentovi.

Víc než dva v pětičlenné firmě obvykle znamená, že řešíte nástroj místo práce.

Co to znamená právně

Jakmile agent zpracovává data zákazníků, nejste jen uživatel nástroje. Jste správce osobních údajů, který je předává zpracovateli — poskytovateli modelu. To má důsledky: smlouva o zpracování, informace pro zákazníky, a u zaměstnanců jasné sdělení, že jejich zadání agentovi vidí ostatní.

Tohle si ověřte u někoho, kdo se ochranou údajů zabývá. Není to formalita; je to rozdíl mezi nástrojem a průšvihem.

Na co si dát pozor

• Zadání ve skupině čte agent celé. Včetně vtipů a stížností. Co nemá vědět, nepište tam.
• Odchod kolegy. Odebrat ze seznamu povolených ještě týž den. A projít, co agentovi řekl, ať si pamatuje.
• Dva lidé zadají totéž. Agent to udělá dvakrát a zaplatíte dvakrát. Společný kanál tomu většinou zabrání sám.
• Kdo ho umí opravit. Když správce onemocní, musí existovat druhý člověk, který ví, kde je záloha a jak zjistit, proč agent mlčí.

Sdílený agent je zkouška toho, jak dobře má firma rozdělené odpovědnosti. Kde jsou jasné, zapadne do nich za týden. Kde nejsou, ukáže to rychleji a levněji než jakýkoli audit.