Tisíc firemních fotek popsaných za víkend: AI navrhuje, vy schvalujete

Každá firma má složku s fotkami. Akce z roku 2019, produktové snímky ve třech verzích, portréty lidí, z nichž půlka už odešla. Když je potřeba fotka do příspěvku, hledá se čtvrt hodiny, najde se ta, která se použila už pětkrát, a vezme se znovu.

Fotky nejsou problém. Problém je, že o nich nikdo nic neví.

Vzorová situace

Klára z pražírny má na disku 1 140 fotek za čtyři roky. Chce je zpřístupnit firemnímu serveru se stylem, aby si agent uměl sám najít záběr ze sklizně nebo interiér kavárny. Server ale umí hledat jen v tom, co je popsané.

V sobotu fotky vytřídí a 380 jich vyhodí. Zbylých 760 nechá po dávkách popsat. V neděli s kolegyní, která ve firmě pracuje od začátku, doplní jména a práva. V pondělí má tabulku, ve které se dá hledat.

Jak na to

1. Nejdřív vyhodit

Polovina archivu jsou rozmazané, zdvojené a zkušební záběry. Nepopisujte je. Hrubé třídění je práce pro člověka a jde rychle: jeden průchod v prohlížeči fotek, klávesa pro „pryč“.

Co vyřadit rovnou: skoro stejné záběry kromě nejlepšího, fotky s cizími značkami v záběru, snímky lidí, u kterých víte, že by s použitím nesouhlasili.

2. Popis po dávkách

Fotky posílejte po třiceti až padesáti. Větší dávka svádí model k odbytým popisům.

Ke každé přiložené fotce napiš jeden řádek tabulky s těmito sloupci:

soubor | popis | prostředí | lidé | formát | nálada

- popis: jedna věta o tom, co je na fotce vidět. Jen to, co
  opravdu vidíš. Nic si nedomýšlej.
- prostředí: interiér / exteriér / studio / detail
- lidé: počet lidí a jestli jsou rozpoznatelní (ano/ne).
  Jména neuváděj a neodhaduj.
- formát: na šířku / na výšku / čtverec
- nálada: dvě slova

Když si nejsi jistý, napiš do popisu otazník. Výstup jako CSV.

Věta o jménech je důležitá. Model nemá hádat, kdo na fotce je, a vy nechcete, aby to zkoušel.

3. Co doplní člověk

Tři sloupce, které AI vyplnit nemůže a které rozhodují o tom, jestli je fotka k něčemu:

• kdo a kde — jména lidí, místo, akce, rok;
• souhlas — u rozpoznatelných lidí: máme ho, nemáme, nebo už neplatí;
• smí se použít na — web, sítě, tisk, reklama, nebo jen interně.

A čtvrtý, který ušetří budoucí spor: autor a licence. Fotku od externího fotografa smíte použít jen v rozsahu, na kterém jste se dohodli. „Leží u nás na disku“ rozsah není.

Tuhle část dělejte ve dvou: jeden čte řádky, druhý ví. Jde to rychleji, než byste čekali, protože fotky z jedné akce mají stejné odpovědi.

4. Namátková kontrola popisů

Projděte každý desátý řádek proti fotce. Hledejte dvě chyby: popis něčeho, co na snímku není, a popis tak obecný, že se podle něj nedá hledat („lidé u stolu“). Když je chyb víc než pár, vraťte dávku s upřesněným zadáním.

5. Tabulka vedle fotek

Výsledek uložte jako fotky.csv do kořene složky. Jeden řádek na fotku, názvy souborů přesně podle disku. Soubory nepřejmenovávejte, dokud tabulku nemáte hotovou; jinak se popisy rozejdou s fotkami.

Kdo chce, zapíše popisy i přímo do souborů, aby je viděl prohlížeč fotek. Tabulka ale zůstává hlavním zdrojem — tu čte server i kolega.

Nejčastější chyby

• Popisovat všechno. Nejdřív vyřadit, pak popisovat.
• Nechat AI odhadovat jména. Dostanete sebejistě špatné odpovědi.
• Vynechat sloupec s právy. Bez něj je tabulka hezký seznam fotek, které se bojíte použít.
• Jednorázová akce. Nové fotky přibývají. Domluvte se, že každá nová složka dostane tabulku hned.
• Fotky lidí v bezplatném účtu. Snímek rozpoznatelného člověka je osobní údaj.

Nejlepší nástroje

• Claude nebo jiný model, který vidí obrázky — návrh popisků po dávkách, na placeném účtu.
• Tabulkový procesor — sloučení dávek a doplnění lidských sloupců.
• Prohlížeč fotek s rychlým mazáním — pro první třídění.
• Kolega s pamětí — jediný nástroj, který ví, kdo je ten pán vlevo.

Co vám to přinese

• Čas: fotka podle popisu za vteřiny místo čtvrthodinového listování.
• Jistotu: víte, co smíte použít kde, dřív, než to použijete.
• Pestrost: přestanete točit stejných pět snímků.
• Základ pro agenta: popsané fotky umí najít a navrhnout i AI.

Pro tip

Přidejte sloupec naposledy použito a zapisujte do něj datum a místo. Za půl roku z něj uvidíte dvě věci: které fotky jsou okoukané, a které jste za čtyři roky nepoužili ani jednou. Těm druhým dejte šanci, nebo je vyhoďte — obojí je lepší než archiv, který jen roste.